Strečink

Strečink je druh pohybové aktivity, který slouží k protahování svalů. Zvětšuje kloubní pohyblivost a pomáhá odstraňovat svalové i psychické napětí.

Je to téma plné kontroverzí a rozdílných názorů. Někteří strečinkem opovrhují, jiní na něj nedají dopustit a bez něj by trénink ani neexistoval.

Zde je tedy můj pohled na věc.

Strečink je vhodné zařadit jak před, tak po samotném tréninku. Ovšem vždy bychom měli zařazovat jiný druh strečinku podle toho, co právě dělat budeme nebo jsme již udělali.

Před samotným tréninkem a protahováním (před tréninkem) je vhodné se rychle zahřát (do 5 min), aby svaly byly lépe prokrvené a zahřáté. Strečink pak bude mít větší efekt a snížíme tak riziko zranění.

Co je to mobilita a co flexibilita?

Mobilita (pohyblivost) je schopnost těla vykonávat pohyb v určitém kloubním rozsahu. Flexibilita je schopnost měkkých tkání umožnit pohyb tělu v určitém rozsahu pohybu. Schopnost natažení svalů, šlach,…

Dobrá mobilita a flexibilita zaručuje dobrý sportovní výkon a menší riziko poranění během i mimo trénink. Ovšem co největší mobilita a flexibilita nerovná se co nejlepší výkon a často bývá hypermoblita ve většině sportů spíše k neprospěchu.

Napínací reflex
Při nadměrném natažení svalu se aktivují receptory, které dají podnět svalovým vřeténkům a ty následně způsobí reflexní stažení svalu, který tím případně chrání proti dalším poškozením. Tzn. že strečink by nikdy neměl být do bolesti.

Druhy strečinku

• Aktivní strečink znamená, že se sval natahuje pomocí práce jiných svalů. Do aktivního strečinku lze z mého pohledu zařadit i například cvičení s vlastní vahou nebo externí zátěží. Kdy například u rumunského mrtvého tahu sice na činku působí gravitace a díky tomu se nám ve spodní části cviku natahují a protahují hamstringy (pasivní strečink), ovšem společně s gravitací zapojujeme i svaly celého těla. Aktivní strečink je dle mého nejlepší možná forma pro zlepšení flexibility a mobility.
• Pasivní protahování je pokud se protahujeme za pomoci jiné osoby nebo síly působící na naše tělo, například gravitace.
• Statické protahování znamená, že se sval protáhne na jeho hraniční délku a v tomto stavu setrvá… alespoň 30 vteřin, kdy se sval dokáže dobře uvolnit a natáhnout. Vhodný po tréninku. Někdy i před.
• Dynamické protahování využívá stejného principu, pouze v hraniční délce nestrvává. Jedná se o několikrát se opakující pohyb statického protahování.  Sval se tedy neustále natahuje a smršťuje. Vhodný před nebo během tréninkové jednotky.

Jak se protahovat?

• Před tréninkem
  Ideálně tak, že se první zahřejeme například 5 minutovou jízdou na kole nebo na švihadle. Před tréninkem se obecně doporučuje spíše dynamický, aktivní strečink, který by neměl trvat dlouho (5-10 min maximálně). Vždy postupuj od hlavy k nohám nebo naopak.
• Během tréninku? Pokud během cvičení cítíme, že něco ještě není jak by mělo, je možné se během cvičení “doprotáhnout” podle toho, co je zrovna třeba. Ovšem délka strečinku by měla být ještě kratší než na začátku tréninku a pokud máme s něčím dlouhodobě problém, je lepší to řešit v rámci kompenzačního tréninku samostatně. Pouhý strečink nám totiž například s flexibiliou nebo mobiliou až tolik nepomůže, pokud nám teda ještě pořád není 10 let. K největšímu rozvoji flexibility a mobility totiž dochází právě okolo 10. roku života.
• Po tréninku?  Po tréninku se protahujme ideálně staticky, aktivně i pasivně. Délka výdrží by měla být alespoň 30s, aby se sval dostatečně uvolnil a zrelaxoval. Po cvičení jde spíše o relaxaci než o zvýšení flexibility a mobility. U strečinku statického bychom nikdy neměli zadržovat dech. Neměli bychom nikdy chodit do bolesti, spěchat nebo přeskakovat partie pokud jsme je také cvičili. Měli bychom se u něj snažit o zklidnění a relaxaci. 

Pokud tedy “stretchujeme”, vždy myslíme na to v jaké fázi tréninku se právě nacházíme a čeho chceme docílit.